Když se řekne filtrační písek, možná si někteří z vás vybaví situaci, jak jej nabírá rypadlo v pískovém lomu a plní s ním nádoby, které pak slouží přímo k jeho distribuci na trh. To je ovšem velmi zkreslený pohled a filtrační písek musí plnit přísné požadavky, jinak by mohl sloužit leda tak pro okrasu.
Velikost jednotlivých zrn – vše se točí kolem rozměrů zrníček písku, ta by neměla být mimo optimální rozmezí mezi 0,6 mm a 1,2 mm. Kdyby byla zrnka menší, zadusilo by to čerpadlo, to by se mohlo zkratovat a začít hořet a další scénáře raději nebudeme popisovat. Naopak příliš velká zrnka by nemohla dostatečně dobře filtrovat, mnoho nečistot by mezi nimi proklouzlo, takže jak vidíte, zmýlit se ve volbě velikosti zrn má dalekosáhlé dopady.
Ostrost hran – pokud se domníváte, že jsou jemná zrníčka krásně kulatá, jako u písku do akvárií, tak se mýlíte. Oblé hrany by propouštěly více nečistot podobně, jako kdyby byla zrnka příliš velká. Ostré hrany jsou nutnou podmínkou pro zachycení většiny nečistot, ovšem to je možné jen po určitou dobu. Odhadem po dvou až třech koupacích sezónách se hrany obrousí díky vodní erozi a musí se písek nahradit novým. Starý písek se pak může využít jako posyp na chodník, pro provzdušnění zeminy při výsadbě trávníku a některých rostlin. A pokud je dekorativní, může vyzdobit skalničky či květinové záhony.
Zeolit – do pískové filtrace se hodí nejen křemičitý písek, ale také velmi zvláštní minerál vulkanického původu s názvem Zeolit. Ten má navíc jisté schopnosti, které filtraci povyšují na vyšší „level“. Uvnitř zrnek zeolitu se nachází soustava mikroskopických dutin, kde se rovněž mohou nečistoty zachytit, a dále zeolit odchytává amoniak, dusitany a některé další nežádoucí toxiny z vody (nebo ze vzduchu) a vyměňuje je za ionty prospěšných minerálů, např. sodíku, hořčíku a vápníku.
